Wellness Centrum Svaté Pole 41 263 01 Dobříš     

Češi neumějí hledat a správně chápat informace o zdraví

14.05.2015 09:11
Zdroj: www.tribune.cz
Autor: PhDr. Zdeněk Kučera

Výzkum Státního zdravotního ústavu ukazuje, že celková zdravotní gramotnost Čechů je v porovnání s průměrem osmi zemí EU nižší. Česká republika zaostává za ostatními zeměmi ve všech složkách zdravotní gramotnosti. Zvláště nepříznivá situace je v oblasti podpory zdraví, tedy ve schopnosti získat informace týkající se chování posilujícího zdraví, schopnosti vyhodnotit je, interpretovat je a chovat se v intencích těchto informací.

Zdravotní gramotnost je pojmem, kterému věnuje Světová zdravotnická organizace v posledních letech rostoucí pozornost, ať už ve svých strategických dokumentech1 nebo v monografické publikaci.

V programu „Zdraví 2020“ se můžeme dočíst, že „zdravotní gramotnost je slibný akční koncept, který věnuje pozornost dynamické interakci osob a životního prostředí, v němž lidé žijí a pracují, (…) je zaměřena na rozšiřování znalostí a dovedností, které vedou ke zlepšení zdraví, a to včetně schopnosti orientovat se v komplexním systému zdravotní a sociální péče a postarat se o své zdraví.“

V národní strategii implementace programu Zdraví 2020 představuje zdravotní gramotnost jedno z klíčových průřezových, či „vertikálních“ témat, která pronikají všemi obsahovými oblastmi zdravotní péče, prevence a podpory zdraví. V těchto intencích pracuje také Pracovní skupina pro zdravotní gramotnost, která připravila Akční plán zvyšování zdravotní gramotnosti. O potřebě realizovat takové aktivity, které povedou ke zvyšování zdravotní gramotnosti, se ostatně hovoří i na několika místech v textu Národní strategie.

Sledování změn v úrovni zdravotní gramotnosti ovšem předpokládá možnost tuto veličinu operacionalizovat, popsat výchozí stav, a teprve poté kvantifikovat dosažené změny. Validní data o úrovni zdravotní gramotnosti jsme ovšem dosud neměli k dispozici.

V roce 2014 byly zveřejněny výsledky první systematické studie zdravotní gramotnosti v osmi zemích Evropské unie (Rakouska, Bulharska, Německa, Řecka, Španělska, Irska, Nizozemska a Polska), která se opírala o operacionalizaci sofistikovaného modelu zdravotní gramotnosti, zveřejněného v publikaci WHO „Health Literacy. The Solid Facts“ z roku 2013.

Model zahrnuje tři základní dimenze zdravotní gramotnosti (zdravotní péči, prevenci nemocí a podporu zdraví) a čtyři kroky získávání a zpracovávání informací (schopnost získat informace, pochopit je, vyhodnotit je a rozhodnout se na jejich základě). Tato základní tabulka byla posléze operacionalizována do podoby baterie otázek.

Na základě odpovědí pak byly vytvořeny standardizované škály tří dimenzí zdravotní gramotnosti, a nakonec škála celkové zdravotní gramotnosti.

1. Metodika

V každé z osmi zemí byl u reprezentativního výběrů minimálně 1 000 respondentů starších 15 let  sejmut dotazník o 90 položkách. Jádrem dotazníku byla baterie 47 otázek, která operacionalizovalapropracovaný model zdravotní gramotnosti:

Odpovědi na čtyřpoložkových Likertovských škálách byly zpracovány do standardizovaných indexů (nabývajících hodnot 1-50):

- zdravotní gramotnosti v oblasti zdravotní péče

- zdravotní gramotnosti v oblasti prevence nemocí

- zdravotní gramotnosti v oblasti podpory zdraví a

- zdravotní gramotnosti celkové.

Kromě škál zdravotní gramotnosti dotazník obsahoval i otázky týkající se socioekonomických charakteristik, subjektivního zdravotního stavu a zdravotního chování. Po domluvě s autory studie a s jejich souhlasem jsme mohli v druhé polovině roku 2014 přistoupit k replikaci šetření v České republice. Sběr dat metodikou CAPI provedla agentura ppm.factum, a v současné době se zpracovávají data tak, aby byla srovnatelná s výsledky původní studie. Do reprezentativního výběru obyvatel ČR starších 15 let bylo zahrnuto celkem 1 037 respondentů ze všech krajů České republiky.

2. Nejdůležitější zjištění

Celková zdravotní gramotnost, v porovnání s průměrem osmi zemí EU je nižší, zaostává především za zeměmi, které v této oblasti představují špičku, tj. Nizozemsko, Irsko, Německo a Polsko, jak dokládá následující graf.

Pokud se zaměříme jen na český soubor, je zajímavé porovnání  zdravotní gramotnosti v jednotlivých oblastech. Vyplývá z něho, že nejhorší situace je ve sféře podpory zdraví, naopak poměrně slušná úroveň je v porozumění a orientaci v oblasti zdravotní péče. Občané tedy snáze získávají informace týkající se fungování systému zdravotní péče, a na jejich základě se rozhodují, než informace týkající se jejich zdravého životního stylu a posilování jejich vlastního zdraví.

Vcelku nenalézáme takřka žádné rozdíly v úrovni zdravotní gramotnosti mezi muži a ženami našeho souboru. Pokud jde o rozdíly podmíněné věkem respondentů, pak zaznamenáváme postupný pokles zdravotní gramotnosti od čtvrtého decénia. Statisticky významná je souvislost zdravotní gramotnosti se vzděláním respondentů, jak je patrné z následujícího grafu. Z demografických a socioekonomických faktorů má na zdravotní gramotnost velký vliv věk respondentů: s rostoucím věkem lineárně klesá frekvence pozitivního skóre zdravotní gramotnosti.

S rostoucí úrovní vzdělání narůstá procento respondentů s dostatečnou nebo excelentní úrovní gramotnosti. Podobnou souvislost konstatujeme i u subjektivního sociálního statusu, neboli vlastním hodnocením postavení na sociálním žebříčku: čím výše se respondenti vidí na žebříčku sociálních pozic, tím vyšší index zdravotní gramotnosti vykazují. Stejnou tendenci vykazuje souvislost zdravotní gramotnosti s indexem finanční deprivace: rostoucí finanční obtíže souvisejí se snižováním míry zdravotní gramotnosti. Vcelku tedy zaznamenáváme u zdravotní gramotnosti sociální gradient, tj. sociální determinaci jak celkové, tak dílčích zdravotních gramotností.

Zajímavá je souvislost zdravotní gramotnosti se subjektivním (pociťovaným) zdravotním stavem: s rostoucím zdravotní gramotností se zlepšuje subjektivně prožívaný stav vlastního zdraví. Zdá se ovšem, že u osob, které zakoušejí velké zhoršení zdravotního stavu, se zvyšuje kompetence při získávání zdravotně relevantních informací a jejich využívání, tedy zdravotní kompetence.

Zdá se, že zdravotní gramotnost ovlivňuje některé složky zdravotního chování, především pak frekvenci pohybových aktivit, v menší míře kuřáctví a pití alkoholických nápojů. Poměrně silná negativní souvislost je mezi zdravotní gramotností a výší Body Mass Indexu (BMI).


První reprezentativní výzkum zdravotní gramotnosti, který se realizoval v České republice, nabízí deskripci výchozího stavu při realizaci programu Zdraví 2020. Iniciální data nám umožní sledovat dopady intervencí, které by se v nadcházejících pěti letech měly realizovat. Z šetření zdravotní gramotnosti vyplynulo, že Česká republika ve všech složkách zdravotní gramotnosti zaostává za nejlepšími zeměmi EU. Zvláště nepříznivá situace je v oblasti podpory zdraví, tedy ve schopnosti získat informace týkající se chování posilujícího zdraví, schopnosti vyhodnotit je, interpretovat je a chovat se v intencích těchto informací. Zdravotní gramotnost je velkou měrou podmíněna některými socioekonomickými a demografickými proměnnými, především věkem, vzděláním a sociálním statusem, a na druhé straně se jeví jako faktor podmiňující faktické zdravotní chování, jako je tělesná aktivita a udržování tělesné hmotnosti. K mezinárodnímu projektu reprezentativních šetření zdravotní gramotnosti se v současné době připojují další země evropského regionu i státy mimoevropské, což umožní komparace v podstatně širším měřítku. Studie byla realizována Státním zdravotním ústavem v rámci spolupráce Ministerstva zdravotnictví.

PhDr. Zdeněk Kučera, www.tribune.cz
vedoucí výzkumu

Odkazy přátel v nemoci

   

 

Kamarádi