Já to přece dokážu - 13 komnata

znovu rok s rokem sešel a já jsem tu s dalším povídáním. Zlepšování zdravotní už postupuje jen malými krůčky, ale nezastavil se. O aktivitách píšu na jiných částech WEBu. Proto Vám budu povídat o Mé 13 komnatě. Je to vyprávění určené všem a doufám, že pochopíte, že mi jde o přístup k nemocným a není určen pouze nemocným po mozkové mrtvici.
Název jsem si vypujčil od ČT, ale líbil se mi a navíc problém zcela vystihuje.
Každý postižený je jinak postižený. Proto se v mém problému ne každý najde. Ale nemá to tak řídký výskyt. Já to budu popisovat z pohledu muže.
Je to sexuální nemohoucnost po příhodě.
Zpočátku tomu nedáváte váhu, ale časem Vám to vrtá hlavou. Jste sice ještě v nemocnici, ale signály jsou nulové. Myslíte si, že je to normální a že časem bude lépe. Nikdo se neptá, nikdo nic neříká, ale červíček vrtá a vrtá.
Střídají se zařízení, střídají se doktoři a nikdo nic. Nechají Vás se v tom koupat. A čas plyne a deprese se zvětšují. A čas jde stále dál.
V mém případě to trvalo dva a půl roku. Než jedna chytrá doktorka se mě zeptala -Jak vám to po sexuální stránce funguje ?- já se zapýřil a zastyděl, ale pak jsem si uvědomil, že to je ta osoba která má v popisu práce to vědět a odpověděl jsem -Nula bodů, prostě nic-. Paní doktorka mi poradila odborníka, shodou okolností doktora ze zařízení, kde jsem strávil část mého života. Mám pocit, že je to 13 komnata obecně přejímaná i doktory. Přitom to byla práce odborníka na 10 minut a pak následovalo půl roku brát o jeden prášek navíc. Po měsíci se začali přicházet první výsledky. A přitom stačila jednoduchá otázka -Jak vám to po sexuální stránce funguje ?-.
Proto Vám dám radu, když budete mít potíže podobného charakteru zahoďte stud a pomluvte si se svým doktorem. Nespoléhejte se na to, že se Vás někdo zeptá. Bohužel, tak to u nás zatím nejde.
Honza

Moje 13 komnata II
Tak jsem tu s doufám posledním povídáním.
Všechny mé vyprávění by měli sloužit jako poučení ostatní nemocným, poučení o tom, co mě v průběhu nemoci potkalo a s kterou se mohou, nebo nemusejí setkat. Jsou problémy, s kterými jsem se naštěstí nesetkal. Všem nemocným přeji, aby se porvali s nemocí jako já.
A teď povídání. Minule jsem psal o 13 komnatě. Myslel jsem, že vše nepříjemné je za mnou. Jak jsem se mýlil. Začala mi srůstat předkožka. Zřejmě jsem si ji poškodil když jsem byl bez sebe a snažil jsem utéct. Nejprve nenápadně a pak to bolelo při kopulaci. Šel jsem k doktorovi a ten mi naordinoval obřízku. Čas za 6 týdnů.
Ale poškození bylo progresivní. Když jsem šel na zákrok zbyla jen malá dírečka 1 mm v průměru. Po zákroku to začalo hnisat. Co mám povídat. Na zákrok jsem šel v listopadu a je únor a já nejsem OK. Vrhlo mě to o minimálně rok zpátky. Dneska ale vím, že je potřeba o problémech mluvit.
Proto radím MLUVTE O PROBLEMECH.
Mějte se krásně a bojujte o život plnohodnotný Honza

Achilles
Nikdy neříkej nikdy, ono se to vrátí
Když jsem si přetrh pravou achilovku, bylo to nepříjemný, ale to bylo vše. Vždyť jsem měl druhou nohu v pořádku a ta mě podepřela. Tentokrát vše bylo jinak.
Vše začalo při posledním pobytu na Měříně. Cvičili jsme v tělocvičně a všechno šlo bezva až do okamžiku, než jsem získal pocit, že si můžu poskočit. Chyba - nemohl jsem.
Přetržená achilovka
Odvezli mě do UVNky, kde mě odoperovali achilovku. Jedna noha neschopná a druhá ochrnutá. Zkusil jsem to doma a nešlo to. Ta pravá noha postupně ztrácena své schopnosti. Od 1.11.2008 jsem byl nemocnice až do Vánoc a pak jsem byl na Slapech. A cvičil, cvičil a cvičil. Opět „Já to dokážu", ale je to tvrdý. Držte mi pace. Je to o něčem jiným, než když máte druhou nohu v pořádku.
Honza

© Jan Dohnálek, ICTUS o.p.s.