Wellness Centrum Svaté Pole 41 263 01 Dobříš     

Krevní sraženiny útočí náhle a osudově

11.2.2016    Právo    str. 17    Zdraví

           

Krevní sraženina neboli trombóza zabíjí jednoho ze čtyř lidí na planetě. Útočí náhle a bohužel často osudově. Dokonce může vzniknout i po dlouhém cestování letadlem.

 

Nedávný lékařský průzkum ukázal, že jen 68 procent lidí o ní něco ví. Respondenti měli větší obavu z vysokého krevního tlaku (90 procent), nádoru prsu (85 procent) či nádoru prostaty (82 procent). Jen 45 procent dotázaných mělo povědomí, že vzniku krevních sraženin lze předcházet. Přitom čím více by se o krevních sraženinách vědělo, tím více by lidé na sebe dávali pozor a spolupracovali by s lékaři. Krevní sraženiny totiž dokáží zaútočit náhle a bohužel často osudově.

 

Hlavní příčina infarktu i mrtvice

 

Krevní sraženina je hlavní příčinou srdečního infarktu i mrtvice. Při žilní trombóze se krevní sraženina tvoří v hlubokých žilách dolních končetin a může cestovat oběhovým systémem až do plic. Pak hovoříme o tromboembolii. Trombóza komplikuje léčbu a ohrožuje pacienta. „Např. onkologičtí pacienti podstupující operaci mají dvojnásobně vyšší riziko výskytu pooperační žilní trombózy ve srovnání s pacienty bez nádoru podstupujícími stejnou operaci,“ soudí prof. MUDr. Luboš Petruželka, přednosta Onkologické kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

            S rozvojem trombózy je úzce spjata i chemoterapie. Samotné nádorové onemocnění zvyšuje riziko 4,1násobně, chemoterapie na 6,5násobek.

 

Riziko stoupá u hospitalizovaných

 

U hospitalizovaných pacientů je trombóza zodpovědná za více úmrtí a invalidity než zápal plic a infekce. „Nádorové onemocnění výrazně zvyšuje riziko vzniku žilní trombózy všech nemocných. Dokonce je známo, že některé typy nádorů jsou zatíženy vyšším rizikem trombózy. K rizikovým patří pacienti s nádory mozku, slinivky, žaludku, s nádory v gynekologické oblasti a další. Riziko stoupá u nemocných, kteří jsou hospitalizovaní, jsou v horším výkonnostním stavu a imobilní,“ doplňuje prof. Petruželka.

Na vzniku trombózy se vždy podílí více faktorů, tedy jakýchsi spouštěcích mechanismů. Nejsilnějším rizikovým faktorem je vrozený sklon k tvorbě žilních staženin. Patří sem však také: * velké operace kloubní, břišní, onkologické, * vážné úrazy, * dlouhodobá celková nepohyblivost, * užívání některých léků.

Tyto silné provokační faktory jsou obvykle důvodem k preventivnímu podávání protisrážlivých léků. Mezi ostatní faktory patří: * sádrová fixace končetin, * dlouhý let, * těhotenství a šestinedělí * déle trvající léčba kortikoidy.

Ke vzniku trombózy přispívá i kouření, obezita, hormonální antikoncepce a hormonální substituční terapie. Pravděpodobnost vzniku trombózy stoupá s věkem.

 

Embolie je smrtelná, ale lze jí předcházet

 

Trombóza s následnou embolií je často smrtelná, ale lze jí předcházet. Bohužel, většina pacientů na ni umírá náhle bez většího varování.

            Proto je důležité znát příznaky, které by mohly znamenat nebezpečí tromboembolie: projevy dušnosti, pocit nedostatečného dechu, bolest na hrudi, slabost, únava, závratě, zrychlený tep nebo vykašlávání krve.

            Přítomnost trombózy spolehlivě potvrdí například ultrazvukové vyšetření.

 

***

 

Varovné příznaky

 

Projevy dušnosti, pocit nedostatečného dechu

 

Bolest na hrudi

 

Slabost, únava, závratě

 

Zrychlený tep

 

Vykašlávání krve

 

Nádorové onemocnění samo výrazně zvyšuje riziko vzniku žilní trombózy u všech nemocných prof. Luboš Petruželka

Odkazy přátel v nemoci

   

 

Kamarádi