Na začátek by se chtělo asi představit že? Takže, jmenuji se Věra a ve 22 mě potkala mozková mrtvice, nebylo to lehké začínat znova, ale je to tři a půl roku, a už zvládám to co před příhodou. Sice s určitým omezením, nepodařilo se mi rozhýbat pravou ruku, a stále kulhám, ale zvládám. Ze začátku mi hrozně vadilo, že na mě všichni „čučí", dokonce ne jednou mě napadlo se zavřít doma a nevylézat. A potom jsem si řekla, ale co ať koukají, vždyť oni na tom třeba zítra budou stejně, ať vidí že se s tím dá žít plnohodnotný život.
