Desatero

Nepodceňuj se

Mnoho lidí, kteří jezdí na vozíku, chodí o holi, mají jednu stranu postiženou, si vlastně hledá omluvu, že jim něco nejde. Nejčastěji se ale jedná pouze o domněnku.

NEPODCENUJ SE, jde Ti toho mnohem víc, než si myslíš.

Přijď k nám a my Ti pomůžeme zkusit zbavit se bloků v hlavě. Neboj se si říci o pomoc.

Neztrácej naději

Mozková příhoda je hrozná potvora. Zbaví Tě kontroly nad svaly a vykonávání každodenních běžných činností se rázem ukáže jako nečekaná a na první dojem nepřekonatelná překážka. Nejhorší je pocit zmaru. Pokud ten pocit potlačíš, budeš mít vyhráno. Věz, že sebedůvěra, vůle a bojovnost zachránily více lidských osudů než mnozí doktoři. Uvnitř nás plane ohromný žár. Nebojte se mu poddat!

Má vlastní zkušenost: Ostatní o mě říkali: „Je to ležák. To už nebude lepší. Dejte ho do LDNky. Už nebude číst, chodit……………“ A přitom jsem daleko více potřeboval optimismus, zapumpovat ho do žil.

Proto Neztrácej naději Za rok, dva, pět, deset se může hodně věcí změnit. Prostě - Neztrácej naději

Nikdy není pozdě

Nedej na to, když Ti odborníci i laici říkají, že už to nebude lepší, nebo že máš k dispozici rok, maximálně dva a to je vše. 

Ale věř, že:

Čím dřív se začne, tím líp. Máš šanci, když se budeš snažit.

Nikdo jiný nemá nárok říkat, jak dlouho to bude trvat a kde bude Tvoje hranice než TY sám. Všichni Ti určitě pomůžou, ale vlastní práce čeká jenom na Tebe. A to nejen v pohybu ale i v mluvení.

Hledej a najdi svůj vzor

A je jedno, zda to bude muž a nebo žena. Ve sportovní historii je mnoho jmen, kteří zažili obdobnou situaci. Mario Lemieux, Sakku Koivu, Miloš Holaň, Lance Armstrong, Václav Koloušek také zažili příchod zamračeného pana doktora. Ve svém životě byli zvyklý udolávat nepříteli, ale teď se před nimi vynořil nepřítel mnohem silnější, kterého nemohli porazit v síle nebo rychlosti. Oni se rozhodli se s ním přesto utkat. A vyhráli! Jejich neutuchající boj byl vzorem pro další a další lidi, kteří si vyslechli nepříjemnou diagnózu, ale po vzoru svých hrdinů zatnuli zuby a nakonec vyhráli.

I Ty se pokus obklopit dobrými vzory a najít v sobě sílu bojovat a zvítězit.

Nechtěj vše najednou

Život se skládá z malých krůčků. Člověk si dá cíl „Chci chodit“. Ale zapomíná, že k úspěchu vede spousta dílčích kroků. Hlavně na počátku se za chození považuje dostat se k umyvadlu, později je za chození považováno chození na zahrádku, na ulici, do lesa…
Důležité je stanovení cílů. Nestanovuj si jeden velký cíl, ale tisíce drobounkých. Po narození uměl od kolíbky chodit snad jen Cipísek. Ale vzpomeň si, jak Ty jsi musel neskutečně dřít, abys objevil, kam maminka schovává dobroty a kde tatínek nechal nedokouřenou dýmku. Nahraď větu „Chci chodit“, větou „chci dojít k umyvadlu“. A když to dokážeš, uvidíš, jak se budeš radovat. Navenek se budeš zdát unavený, ale uvnitř budeš nesmírně šťastný.

Pravidelné cvičení se stává odměnou

Nesmíš nikdy přestat cvičit. Když něčeho dosáhneš, není to stav setrvalý. Může se zlepši, ale i zhoršit. Ale při soustavném cvičení se Ti tělo odmění, zvykne si na něj.

Moje zkušenost Já jsem si utrhnul achilovku. Tři měsíce bez cvičení a už to dva roky doháním.

Máš možnost získat nové přátele

Nesmíš se zavřít sám do sebe, hledej lidi s podobným osudem. Ne, abyste si poplakali nad zlým osudem, ale abyste hledali cestu ven.  Abyste se znovu naučili smát. Společné zážitky vytvářejí nové vztahy. Nové vztahy přinášejí nové zkušenosti. Máš možnost nalézt nové přátele se společným osudem. Vzájemná podpora je možná nejlepším lékem na veškeré choroby. S novými přáteli se budeš radovat z jejich pokroků a oni také budou mít radost z Tvých drobných krůčků. Hledej  a nabízejte pomoc.

I Ty můžeš pomáhat. Ozvi se mi.
 

Život nekončí mozkovou příhodou, pouze začíná život nový

Mnoho lidí život zabalí a říká, že to nemá cenu. Ale ten nejhorší bod mají většinou za sebou. Mám ve zvyku, označit den, kdy se mi stala příhoda, jako druhé narozeniny. Ten den byl nejhorší a ty další mohou být lepší. Neohlížej se, ale dívej se dopředu.

Běh na dlouhou trať

Ano, je to opravdu Běh na dlouhou trať, velmi, velmi dlouhou. Ono bude nejsnazší, když to ukážu opět na sobě.

Příhoda se mi stala 11.4.2002.
Plenky jsem sundal za 4 a půl měsíce.
Z vozíku jsem začal vstávat po půl roce a když jdu nakoupit, beru si vozík do dnes.
Po roce jsem začal mluvit, řvát.
Po roce a tři čtvrtě jsem začal číst.
Do dnes se lepším.
Do dnes cvičím.
Když se „fláknu“, hned si to také slíznu.
Proto říkám, je to opravdu Běh na dlouhou trať, velmi, velmi dlouhou.

I nemoc přináší příležitosti

Když jsem byl těžce postižen, nedoufal jsem, že budu pracovat. Ale toužil jsem po tom. Když jsem pak začal opět pracovat, pořád mě něco chybělo, i když pracovní místo jsem měl dobrý. Založil jsem neziskovou organizaci ICTUS o.p.s. a ta mne chytla u srdce, to je ono. To je potřeba.

Možnost vzájemně si pomáhat má každý. Přidej se k nám. Být užitečný je naplňující.

Je to dobrý, ale až příští rok….

Často slyším: Je to dobrý, ale zkusím to až příští rok. Nebo: Až se nebudu bát vody.
Ale to je ono. U nás se odnaučíte bát se vody. A většina se dokonce naučí základům plavání. Od toho tady jsme.
A ještě se pokusíme naučit Tě vstávat bez pomoci a bez opěrných pomůcek.
Stoupne Ti sebevědomí, budeš dělat věci, o kterých se Ti jen zdálo.

Ale musíš přijít a přihlásit se. Neboj se, všichni na tom byli stejně jako Ty.

Mozek potřebuje čas

Když se Ti stala příhoda, Tvůj mozek utrpěl veliké trauma, z kterého se musí vzpamatovávat.

Můj mozek se vzpamatovával řadu týdnů ba měsíců.

Musíš si uvědomit, že po CMP potřebuje si mozek oddychnout. Protože mozek je to, co bylo postiženo. Ne ruka, nebo noha. Mozek. Teď musíš mnohem více odpočívat než kdy předtím.

Moje vlastní zkušenost: když jsem se probral z kómatu tak to trval měsíc, tak první rok jsem spal 12 – 16 hodin denně. A potřeboval to, můj mozek. I díky tomu jsem tam, kde sem.

 Dejte mozku čas

Neboj se opřít o své blízké

Tvoje rodina, přátelé, Ti byli oporou v životě a vždycky za Tebou stáli. A mají Tě rádi i nyní, ve stavu zdánlivé bezmocnosti. A i když si připadáš najednou slabý, poznamenaný nemocí, nic to nemění na tom, že Tě i nadále mají rádi a jsi pro ně stejným otcem, matkou, sestrou, bratrem či kamarádem, jako dříve. Neboj se s nimi mluvit a často se jim svěřovat se svými starostmi. Oni Ti chtějí pomoci, ale často nevědí jak. Nevytvářej ve vzájemné komunikaci umělé bariéry, nevyhýbej se kontaktu se svými blízkými. Naopak častý kontakt může zvrátit celou nepříznivou diagnózu. Oni jsou sluncem Tvé duše, Tvým motorem, oni jsou Tvým vzorem a Ty se na ně nesmíš zlobit. 

 

Neboj se po čase změnit názor. Nic není dané.

Mnoho let jsem brojil proti botoxu. Ale dnes jsou jiné technologie, doba šla dopředu a celá aplikace je vlastně jiná. Tak jsem ho vyzkoušel a skutečně u mne to funguje.  

Pokud něco zavrhuješ a nechce se Ti do toho, zjišťuj informace a neboj se po čase svůj názor změnit.

Dopr.... slovo, které mi do standartní věty vpašoval mozek

Po příhodě se často stává, že se Ti do řeči dostávají sprostá slova. Nechápeš, co se s Tebou děje a je Ti to nepříjemné.

Má to ale logický základ. Z mozku vedou dvě cesty:

A/ je standardní cesta - obtížná

B/ emoční cesta – snadná ve které se schovali písničky a nadávky.

Řekni lidem, na kterých Ti  záleží, že to neděláš Ty, ale Tvůj mozek. 

Zjistíš, kdo je skutečný přítel

Budu Ti povídat o mých kamarádech, přátelích. Ti praví se u mé postele objevili hned, jak jsem se probral. A o jiných nemá cenu hovořit. I když jsme se několik let neviděli, stejně dorazili, aby mě podpořili. Důležité je, že mě nezavrhli a já nezavrhnul je. Vždyť to bylo tak jednoduché, otočit oči jinam a hotovo. Naštěstí to nikdo neudělal.

Tak kamarádi, na zdraví, Honza

Důležité, připravil jsem pro Vás PDF   Desatero